Vejce postaviti na špičku
Zajisté zná každý způsob, jakým Kolumbus postavil vejce na špičku. On totiž špičkou vejce udeřil o stůl, a vejce stálo. To lze však učiniti jiným způsobem, aniž by se vejce rozbilo. - Třes vejcem asi 1/4 hodiny prudce, jak ti jen možno, pak je postav na rovinu a čekej, až bude klidně státi. Celé pak kouzlo spočívá v tom, že se žloutek ve vejci roztřese a těžiště klesne.

Vejce v tekutině
Nalij rozpuštěného drasla (hydroxid draselný (KOH)) do sklenice a na to líh i vlož do toho čerstvé vejce, které ponoří se v líhu, ale bude plovati na povrchu roztoku draselného, tak že se bude zdáti, že vejce vznáší se uprostřed tekutiny. Poněvadž jest těžší nežli líh, ponoří se v něm, ale zůstane na povrchu roztoku, jsouc lehčí nežli tento. Z téže příčiny plave kousek mědi na povrchu rtuti.

Neporušené vejce v láhvi.
Nech po několik dní vejce v ostrém vinném octě, až změkne tak, že lze mu dáti podoby podlouhlé a dalo se vměstnati do hrdla láhve. Polij ho na to studenou vodou; vejce se zaokrouhlí a ztvrdne jako dříve.

Vejce s výkresem.
Nakresli perem na skořepinu vejce čistého (umytého) pomocí rozpuštěného loje nebo jiné mastnoty nějakou věc a vlož to vejce pak do silného vinného octa, by kyselina mohla řádně působiti na místa, jež mastnotou nejsou kryta, k čemuž postačí doba asi 4 hodin. Když na to skořepina oschne, objeví se výkres zřejmě - čehož ku produkci umělé použiti lze.

Rozličné postavy ve sklenici.
Nalij do sklenice čistou vodu, roztluč do ni čerstvé vejce a nech to klidně nějakou dobu státi. Vejce bude ve vodě tvořiti všeliké postavy, zejména budovám podobné.

Žíně ve vejci.
Tenkou jehlou udělej dírku do skořápky vejce a prostrč tudy kousek žíně, načež zandej dírku opět křídou. - Jestliže potom uvaříš vejce a předložíš někomu, podiví se zajisté nemálo tomu, nalezne-li žíni, nevěda, kterak se do vejce dostala.

Vejce ve studeně vodě vařiti.
Umělec má připravenu krabici s dvojnásobným dnem: jedno jest děravé a pohyblivé, tak že lze je vyndati. Mezi obě dna nasype trochu nehašeného vápna. Potom ukaž vejce, jež vařiti hodláš, dej jedno vybrati a rozbiti na důkaz, že vejce jsou syrová: na to ukaž také, že nádoba jest prázdná, dej přinésti studenou vodu a ji zkoumati, nalij ji do nádoby, až naplní se asi do tří čtvrtin, vlož tam vejce a přikryj nádobu. Vápno počne se hasiti a rozkládati, způsobí tak var vody a za pět minut jsou vejce uvařena. Tento kousek lze vykonati též jiným zajímavějším způsobem a sice může umělec tvrditi, že kouzelná hůlka má moc přivésti vodu do varu a proto míchá vodu hůlkou, až se ona vaří, nebo může vypravovati divákům, že má dech tak horký, že způsobuje vaření vody, a dýchá pak na vodu, nebo fouká do ní rourkou, až se vaří.

Písmo na vejci.
Utluč na drobný prášek kalesky s kamencem (síran hlinito-draselnatý) a namíchej to do vinného octa. Tímto inkoustem napiš něco zevně na skořápku vejce a toto uvař na tvrdo ve slané vodě. Písmo z venku zmizí, avšak oloupáme-li vejce, shledáme písmo ono na ztvrdlém bílku.

Tancující vejce.
Do vajec čerstvých nadělej ostrým nožíčkem malých dírek a vprav do vajec trochu rtuti, načež dírky ony se řádně zase zalepí a to nejlépe kytem. - Dají-li se takto připravená vejce do hrnce s vodou a postaví k ohni a nechají vařiti, počnou, když voda přichází do varu, vzhůru vyskakovati. Nebo vlij do hrachu, jenž má v hrnci býti vařen, trochu rtuti. Když počne se hrách vařiti, skáče vysoko do výše, ba vyskakuje i z hrnce.Tímže způsobem také docílíme, že jablko skáče. Udělej do malého jablka dírku a naplň ji rtutí. Vlož jablko do horké trouby, načež počne vesele skákati.

Vejce v ruce upéci.
Vezmi vejce, udělej do něho dírku, vyndej trochu bílku a vlij do vejce silnou kořalku, načež obrať vejce tak v ruce, by dírka byla dole. Držíš-li takto chvíli vejce, upeče se, že lze je požiti.

Zelená kuřata.
Vejce, jež vložiti chceme pod slepici, natřeme lněným olejem a nechme pak uschnouti. Na to vložme je zase pod slepici, by je vyseděla. Kuřata, která se vylíhnou z těchto vajec, budou míti pěkné zelené peří.

Vejce do láhve vpraviti, aniž bylo na ně sáhnuto.
Na hrdlo láhve, jejíž otvor asi 20 milimetrů v průměru obnáší, polož čerstvé, na polo uvařené slepičí vejce. Aby však vejce hrdlem mohlo prolézti, oloupej je a dříve několik zapálených proužků papíru (fidibusů) do láhve vhoď. Tím vzduch v láhvi zřídne a vejce stále víc a více do láhve se ponořuje, až konečné i na dno spadne.

Ve vodě svítící vejce.
Vyfoukni vejce, naplň ho práškem čisté síry, salnytru(dusičnan draselný) a nehašeného vápna (od všeho stejné množství) a zalep otvor bílým voskem a papírem. Položíš-li vejce do vody, zapálí se vápno a vejce v temnu bude zářiti.

Může se okno vejcem rozbiti?
Není totiž nikomu možno i z menší vzdálenosti, třeba jen tří kroků, nevařeným vejcem okno rozbíti. Každý s tebou proto se rád vsadí, neboť myslí, že silným hodem musí okno rozbíti. - První sázka vyhrána. - Přijdou noví sázkaři, samí nevěřící Tomášové. Tímto způsobem rozbije se při takové příležitosti více kop vajec, aniž by kdo okna rozbil. Jedině ten může okno rozbiti, kdo ví, že má hoditi vejce na okno špicí. Taktéž jest hlavní podmínkou, aby okno v rámě dobře bylo zaděláno.

Červenou růži proměniti v zelenou.
Pokrop rozkvetlou růži silně salmiakovým(chlorid amonný) lihem - růže zbarví se krásně zeleně. Barva ta však časem zmizí. (Totéž lze učiniti i v dýmu silně čadící dýmky.)

Krotký sršán.
Chyť sršána, ale opatrně, bys žihadlem jeho nebyl bodnut, a zamaž mu oči pomoci štětce a černé barvy, zhotovené z kopalu(pryskyřice) a sazí, nebo lněného oleje. Pustíš-li pak sršána, pokusí se o létání, avšak bude lítati jen vzhůru a dolů. Potom chyť ho zase a zamaž mu touže barvou též tři oči na zadní části hlavy a pusť sršána, který bude tiše seděti a nepokusí se o létání. Potom vezmi sršána a omej pravou polovici (očí), načež sršán puštěný poletovati bude pouze ku pravé straně; potom omyj i levou polokouli a sršán bude poletovati též vlevo, ale ne přímo ku předu. Konečně omyj i zadní oči, načež sršán létati bude na všecky strany. Vlastností těchto lze použíti k zábavné produkci, při čemž divákům lze vypravovati, že sršán jest schválně ochočen a k cíli tomu vycvičen.

Zvadlá kytice, aby opět občerstvila.
Vlož kytici, do níž jsi byl dříve čerstvý řez udělal, do třetiny její délky do vaříci vody a nech ji tam, až voda vychladle. Uvadlá kytice bude ,jako čerstvá.

Čerstvé květiny v zimě.
Uřezej květiny před rozvitím, zalep řezy na lodyhách voskem zahradnickým a zabal květiny do papíru. Do krabice dej bílý písek asi do polovice, vlož naň květiny a posyp je pískem, až je krabice plná, potom ji uzavři a ulož na místě chladném. Chceš-li pak v zimě míti květiny ty rozkvetlé, sejmi vosk s řezu a vstrč květiny do vody, ve které jsou rozpuštěny sůl a ledek, a květiny rozvíjí se záhy.

Květ s ovocem v zimě.
Uřízni v prosinci, lednu nebo únoru za jasného, chladného dne v době polední silnou větev a nech ji dvě hodiny v tekoucí vodě, by mráz z kůry byl vytažen a puky změkčeny. Do nádoby s vodou vlož vápno nehašené a nech je tak dvě hodiny, pak je vyndej a přidej čerstvé vody. Aby voda nehnila, přidej do ní zelenou skalici. Do toho vstrč větev a květy vyrazí dříve nežli listy. Vynecháš-li vápno, objeví se listy před květy; přidáš-li více vápna, objeví se květy za 24 hodiny, potom ovoce a pak listy. Pokus tento lze provésti s větvemi se stromů broskvových, třešňových, mandlových a hruškových.

Utrhnuté květiny delší dobu čerstvé uchovati.
Postav květiny do nádoby přímo, nasyp kolem i pokryj je jemným pískem i dobře sušeným. Nyní je postav na slunce nebo výhradně do horka. Písek se zahřeje a vysuší pozvolna květiny, takže podrží svou postavu i barvu po delší dobu.

Rychlý růst salátu.
Vzbudí zajisté podivení, když umělec učiní, že vyroste salát ze semene v době krátké asi půl hodiny. Postaví totiž na stůl krabici se zemí, do které před očima divákův naseje semena salátového, načež malou konvicí to zaleje a nechá pokojně státi. Asi za půl hodiny spatří diváci, jak salátek vyráží a rychle roste, až dospěje ku značné výši. K tomu účelu musí umělec sémě salátové nebo petrželové, které chce zaseti, močiti 24 hodiny v dobrém a silném líhu, načež je zaseje do zahradnické země, ku které se přimíchá nehašeného vápna. Když tuto směs a vložené do ní sémě pokropí drobounkým deštíčkem, jenž vnikne do země, vyvine se v ní rozhašením vápna veliké teplo, jež způsobí zmíněný zjev.

Mrtvá žába oživne.
Na skleněnou desku položí se kulatá deska zinková a na tuto mrtvá žába tak, by z polovice ležela na ní a z polovice na stříbrném penízu. Tento nesmí se dotýkati zinkové desky. Chceš-li by se žába hýbala, vezmi kousek drátu, ohnutého tak, by konce jeho stejně dotýkaly se zinkové desky i penízu a polož jej na skleněnou desku.Jakmile nastane pomocí drátu spojení mezi deskami, počne žába sebou hýbati a škubati a pomalu postrkuje se i dále z místa.

Oživený pták.
Umělec nabije do pistole prach, avšak místo broků dá naň několik kuliček rtuti a střelí potom na ptáka, jenž padne. Jest pouze omráčen. Umělec jej zdvihne a dýchá naň, aby oživnul. Pták zotaví se v malé chvilce a hýbe se, načež umělec vyřkne průpovídku čarovnou, otevře ruku a pták oživen ulítne.

Do ovoce vpraviti předměty.
Jestliže vtiskneme prsten nebo minci do hrušky nebo do jablka, jež se tvoří, s hora, neublíží se ovoci a trhlina tím způsobená zaroste. Řekneme-li potom někomu, že vpravíme prsten do jablka, a dáme mu pak jablko i vyzveme ho, by je rozříznul, podiví se zajisté nemálo, když při rozříznutí jablka nalezne prsten, nevěda, jak si to má vysvětliti. Bude se domnívati, že prsten byl vpraven do jablka teprv po učiněném výroku stran té věci.

Šátek zapáliti, aniž by se poškodil.
Namoč šátek zprvu ve vodě, pak ho vyždímej - ale ne příliš - namoč ho v silné kořalce, podrž ho vidličkou nebo nůžkami ve výšce a zapal ho na nejdolejším konci. Šátek bude hořeti, ale neshoří, aniž zanechá nějakých stop od spálení.

Nespalitelné dřevo.
Vezmi 1 díl klihu a 1 kamence a rozřeď každé zvlášť v nádobě. Na to smíchej oboje a potři tím dřevo, které když nátěr uschne, bude nespalitelné.

Papír, který se sám zapálí.
Rozpusť měď v kyselině dusičné až do nasyceni; polož do toho roztoku kraje bílého pijavého papíru několikrát a nech jej vždy uschnouti. Pak přibliž se s ním k rozpáleným kamnům papír se sám zapálí.

Oheň z vody vykouzliti.
Postav před diváky nádobu s vodou a rci, že vyšlehne z ní oheň, vstrčíme-li do ní ruku. V této drž vejce takto upravené: Vyfoukni je a vprav do něho nehašené vápno se sírou a zalep otvor. Dávaje vejce do vody, bud opatrný, bys ruku vztáhnul rychle nazpět, sic by mohl snadno se popáliti, - což arci není příjemno. Tedy pozor!

Nespalný papír.
Kousek silného papíru (kartonového) namočí se v hustém roztoku kamence a nechá uschnouti. To se opětuje několikráte, načež možno papír takto připravený dáti do ohně a držeti jej tam, aniž by papír chytil nebo shořel.

Světlo, které nezhasne.
Umělec může jako úvod k produkci své vypravovati divákům něco o Peršanech, jižto klaní se ohni. "Blíže města Baku udržuji kněží jejich svatý oheň, který nikdy neshasne. (Svatý oheň Persů, jenž hoří u města Baku, má svůj původ v prýštící tam ze země naftě.) Poněvadž nesmějí z ohně toho pranic rozdati, jest nesnadno dostati oheň takový. Avšak mně se podařilo přec aspoň kousek ohně toho dostati. Tuhle jest." - I ukáže divákům světlo, jehož základem jsou síra a vosk po stejných částech. Světlo takto upravené nelze tak snadno shasiti.

Lampa s modrým nebo žlutým plamenem.
Namoč bavlněný knot v sodě (soli sod., Sodasalz), rychle osuš a v lihu nech hořeti ; povstane ž1utý plamen. - Namoč knot v uhličitanu draselnatém - potaží (Kalisalz), hoří knot v líhu - modrým plamenem.

Ohnivý vodotrysk.
Ku provedení tohoto kousku potřebí duté kule měděné, do které možno vpraviti rouru, jež vybíhá do špice. Nežli se tato roura do otvoru vstrčí, naleje se do kule lihu, ve kterém byl rozpuštěn kafr. Když potom se roura vstrčí do kule, dá se to na žhavé uhli. Páry, jež vyvinou se z lihu a kafru a vycházejí z roury, zapálí se a tak docílíme ohnivého vodotrysku.

Dělati blesk.
Vezmi kuželovitou rouru z lepenky nebo plechu a na silnějším konci opatři ji příklopem, ve kterém se nalézá množství malých dírek. Do roury té nasyp na prášek utlučenou kalafunu nebo símě plavuňové. Drž potom nádobu tu nad světlem a když jí otřásáš, padá prášek skrze dírky do světla, zapaluje se a shoří rychle, což podobá se velmi blesku.Druhá možnost je vyfouknout tento prášek z rourky skrze plamen.

Oheň uhasiti olejem a vodou opět rozžehnouti.
Jak známo, hoří ligroin čili éther petrolejový (nafta) právě jako kafr ve vodě. Smícháš-li síru a jiné spalitelné hmoty s olejem, udusíš tím plamen. Počne však tím mocněji opět hořeti, když vodou tuto směs pokropíš.

Nésti oheň na ruce.
Vezmi žloutek, gumu (klovatinu) a škrobovou mouku a smíchej to dohromady. Touto kaší potři dlaň a nech to mokré. Delší dobu možno ti držeti žhavý uhel.

Mokrý papír hoří, suchý nehoří.
Rozpusť ledek v studené vodě a namoč v roztoku tom papír; dáš-li jej nad plamen nebo do něho, bude hořeti, ačkoli jest mokrý.Utluč na drobnou kamenec a rozpusť jej Ve vodě na mírném ohni; v roztoku tomto omoč několikráte papír a nech jej potom uschnouti; vstrčíš-li jej pak do ohně, nechytne tak snadno.

Zapáliti sněhové kuličky.
Do sněhových kuliček vstrč tajně kousek kafru a zapal ho. Sněhové kuličky budou hořeti, aniž by kafr vodou z tajícího sněhu uhasl.

Nit nehoří.
Ovineš-li nit těsně kolem klíče a držíš-li to chvilku v plamenu svíčky, nespálí se nit, pokud klíč se nerozpálí. - Ovine-li se nit kolem skořápky z vejce, nehoří dříve, pokud nechytne skořápka.

Hořící kouř.
Čtvrtka nebo půlarch papíru se složí v kornout s otvorem asi 2,5 dcm velikým. Do spodní plochy udělá se jehlou dírka, která jest asi 4 dcm od konce kornoutu vzdálena. Kornout se drží pak tak, aby se dírka nahoře nalézala. U širšího otvoru kornout se zapálí. Kouř žene se do vnitř, stále houstne, až sobě najde dírku, kterou kolmo vzhůru vystupuje. Tento kouř se zapálí hořícím proužkem papíru a hoří tak dlouho modrým plamínkem, pokud nepřijde plamen k dírce.

Vyndati předmět z vody suchými prsty.
Vsyp za tím účelem plavuňový prášek (zasejpací z lékárny) do vody, rozšiř ho dřívkem po celém jejím povrchu a vytáhni z vody předmět, který na dně nádoby se nachází palcem a ukazováčkem. Oba prsty se ve vodě nesmočí.

Sklo rozříznouti.
Okolo sklenice čisté, ve které není kazu (žbluňky nebo zrna), otoč niť napuštěnou řádně terpentýnem, a pak ji oviň kolem sklenice v místě, kde ji chceš rozříznouti. Tuto nit potom zapal a když shoří, pomaž ji štětcem, v studené vodě omočeným, načež sklo pukne v tom místě.

Vodu v šátku nésti.
Vyndej šátek z kapsy a ujisti společnost, že poneseš na něm vodu. Šátek posyp plavuňovým práškem (zasýpacím z lékárny) nebo roztlučenou kalafunou ; vliješ-li naň vodu, neproteče ti ani kapka.

Klamná láhev.
Následující kousek, jenž zakládá se na zákonech fysiky, způsobí veselost, avšak provésti jej radno s osobou, která by tím nebyla uražena. Dej si shotoviti láhev z plechu s hrdlem úzkým, majícím otvor jen 2 - 3 linie v průměru; ve dně pak aby byly dírky jen takové, jak jest tlustá jehla. Láhev tu ponoř hrdlem do vody, která ji naplní, načež láhev se zandá.Potom ji dej někomu, by ji otevřel. Jestliže ji vezme v klín, pomáčí se, neboť voda vytéká malounkými dírkami, aniž by to člověk ten pozoroval. Kdyby dírky ony měly v průměru více nežli dvě linie, vytekla by voda, poněvadž vzduch tlačí se se všech stran a nalezl by snadno cestu do láhve.

Jehla, plovoucí na vodě.
Vezmi tenkou jehlu a sklenici nebo nádobu s vodou, otři jehlu, by náležitě byla sucha, i polož ji opatrně po celé délce její na povrch vody; jehla zůstane na vrchu a neponoří se do vody.

Vodu v papíře vařiti.
Drž vodu v papíře, například v kornoutu po povrch naplněného; za nějaký čas počne voda vříti, aniž by se papír poškodil. (Posléze přece papír horkem se spálí.)

Kterak může viseti prsten na spálené niti.
Namoč nit ve vodě, v níž jest rozpuštěna sůl. Osuš ji pak a pověs na ni prsten. Zapálíš-li ji nyní, shoří, avšak prsten zůstane viseti.

Kámen šňůrou rozpoltiti.
Rozpal kámen tak, aby se na něm zapálily piliny; promoč šňůru a drž ji, když jsi byl rychle uhlí a popel z kamene odebral, nataženou přes kámen. Pak chop se šňůry uprostřed nad kamenem; tento bude pukati a to zrovna tam, kde byla šňůra. Čím úplnější je rozpálení, tím spíše se to podaří.

Sklo rozstříhnouti nůžkami.
Sklo bez bublinek drží se pod vodou a silnými nůžkami se rozstříhne. To stane se tím spíše, jelikož voda klade odpor, aby se sklo nerozprasklo.

Sklenici hlasem rozbíti.
Vezmi pivní sklenici, jež vydává čistý zvuk (což ovšem dříve zkus), podrž ji na příč před ústy a několikrát silně vykřikni proti kraji sklenice, ale vyšším tonem, než jaký sklenice vydává; sklenice silným zvukem praskne.

Klavír sám hraje.
Tento na nejvýš překvapující kousek jest velmi jednoduchý. Resonanční půda piana se spojí s resonanční půdou jiného piana, které ve vedlejší světnici stojí, pomocí kovového drátu, skleněné nebo i dřevěné hole, podlahou nebo stěnou, obě místnosti od sebe dělící, vedené. Hraje-li obratný virtuos na vedlejším pianě, ozývají se i struny tohoto, jakoby neviditelná ruka na něm hrála.

Proměniti společnost v mouřeníny.
Smoč sítí v černém inkoustu, usuš je a vlož do lampy s olejem; ten knot pak zapal a zhasni ostatní světla. Společnost bude obličejů temných.

Očerniti někoho.
Utluč na drobno kalesky a tím práškem natři ručník. Potom v umyvadle rozpusť skalici. Kdo se umyje touto tekutinou a utře tím ručníkem, vypadá jako mouřenín.

Křídou nesmazatelně psáti.
Ponoř křídu do piva a piš ní. Písmo se tak hned nesmaže, neboť pivo zde udržuje písmo jako klíh.

Hru karet hoditi na stůl, aby jen horní list se převrátil.
K tomu netřeba veliké dovednosti, jen svrchní kartu položiti nepozorované, aby asi o 1 cm v šířce ostatní karty přesahovala. Držíme-li nyní celou hru palcem a prostředním prstem pravice, a spustíme ji s výše 50-60 cm na stůl, tu odpor vzduchu proti padajícím kartám je tak velký, že svrchní kartu obrátí a ostatní padnou na stranu lícní.

Čtverku v šestku a šestku v čtverku proměniti.
Střední očko na jedné straně šestky pozorně vymažeme. Chceme-li ukázat šestku, přidržíme prstem vymazané očko, a každý bude toho domnění, že máme skutečnou šestku v ruce. Chceme-li ukázati čtverku, přidržíme palcem protější očko nevymazané. Kartu vezmeme do ruky a ukážeme jako šestku obecenstvu. Pak ji položíme lící na stůl a oznámíme, že mocí naší hůlky čarodějné promění se karta ve čtverku. Načež zdvihneme kartu, při čemž ovšem zase očko protější zahradíme.

Hru karet hoditi na zem, aby teprv na zemi se rozpadla.
To jen je možno, máme-li v zásobě hru karet tenouninkou hedvábnou nitkou neb vlasem svázanou, kterou rychle za hru obecenstvu ukázanou proměníme a která teprv dopadem na zem se rozhrne, když se bylo tenounké vlákénko přetrhlo.

Taženou kartu pouhým odvážením na ruce poznati.
K tomu je třeba hry karet, která na rubu je znamenána, ale nenápadně, třeba jako by byla již chatrná a poškozená. Z této hry karet dáme jednu vytáhnouti, pak rubem vzhůru ovšem na ruku si položit, při čemž si počínáme jako bychom ji vážili, zatím pozorně si rub prohlédneme a chybné místo neb skvrnu dobře zapamatujeme. Na to vyzveme toho, kdo kartu táhl, aby ji mezi ostatní karty vsunul a karty pak dobře zamíchal; pak aby položil hru na stůl. My ještě jednou neb dvakrát sejmeme a pak pozorně jednu kartu po druhé na ruce vážíme, hledajíce ovšem pilně zapamatovanou skvrnu neb znaménko, až je nalezneme. Někdy i na dobré neporušené hře dle rubu dají se jednotlivé karty určiti.

Je libo krále neb eso?.
Hra karet upraví se tak, že ořízneme esa na užší straně a krále na širší straně o nepatrnou částku, ale po obou stranách, takže jsou esa kratší a krále užší. Pak hru zamícháme a zvedáním na delší neb kratší straně zůstává ležet na stole král neb eso.

Taženou kartu kostkou nalézti.
Připravíme si hru (32) karet, v které jsou samá esa, nebo krále aj. jedné a téže barvy. Na to vezme umělec hru do rukou, jako by to byla skutečná hra 32 různých karet a dá někomu, aby si jednu kartu vytáhl, dobře na ni podíval a dobře si ji pamatoval a opět pak mezi ostatní karty vsunul. Pak karty v rukou důkladně promícháme, zvedneme (sejmeme), opět promícháme a na šest hromádek položíme. Na to vezmeme do ruky kostku, odříkáme svou kouzelnou formuli "Abrakadabra" a dáme divákovi kostku do ruky, aby hodil v kolikáté hromádce tažená jím karta se nalézá, pak aby hodil kostkou po druhé kolikátou kartou v hromádce je. Skutečně odpočítáme z dotyčné hromádky na rubu počet karet a obrátíme lící vzhůru a ku všeobecnému překvapení je to tažená karta. Na to umělec karty rychle shrne do kapsy zastrčí a jinou hru karet do ruky vezme, aby jiný kousek umělecký provedl a tím povedený žert jaksi v zapomenutí přivedl. Obecenstvu ale dlouho bude vrtat v hlavě; jak mohla kostka určit, v které hromádce a kolikátá karta tažená byla.

Jmenovati všecky karty hry jak následují po sobě.
Dáme hru karet někomu dobře promíchati a podíváme se na spodní kartu, když karty do rukou béřeme, dáme hru za záda a přeložíme spodní kartu obrácenou na rub karet, a ukážeme je obecenstvu a jmenujeme spodní kartu a tak si počínáme i s ostatními kartami; obecenstvo, které vidí líc karty myslí, že proti nám je obrácen rub karet a diví se, jak můžeme postup karet v zamíchané hře tak dobře znáti.

Zaměněné karty.
Do hry karet řádných zaměníme za krále a dámu dvě karty zvláště připravené. Slepíme totiž líce dvou králů a dvou dám rubem k sobě, takže na jedné straně je král na druhé dáma téže barvy. Vyprosíme si od společnosti dva klobouky, které položíme na stůl. Na to před očima diváků prohlížíme karty a klademe je lící vzhůru až přijdeme k dvojité kartě, tuto ukážeme obecenstvu, je to ku př. zelený král a položíme pod klobouk jeden, ale dámou vzhůru, pak přijdeme na kartu druhou, ukážeme zelenou dámu a kladouce ji pod druhý klobouk položíme také králem vzhůru. Nyní ještě zjistíme tážíce se obecenstva, kde že leží král a kde dáma. Na to propovíme svou kouzelnou průpověď, dotkneme se obou klobouků čarodějnou hůlkou a dáme někomu první klobouk, sejmouti; velký udiv: pod kloboukem, pod nímž ležel král, leží dáma, tuto ještě obecenstvu ukážeme a rychle mezi ostatní karty vsuneme, pak totéž zjistíme i pod kloboukem druhým. Ovšem se jedná hlavně o to, aby nikdo z diváků nezpozoroval že karty jsou dvojnásobné.

Piqueové eso proměnit za srdcové a naopak.
Piqueové eso zalepíme pomocí šťávy mandlové okem esa srdcového, pozorně a jemně vystřiženého, a totéž uděláme s esem srdcovým. Obě karty obecenstvu ukážeme a povoláme si dva z diváků, jednoho z levé, druhého z pravé strany, aby šli nám esa na konci podržet. Přikryjem oka es palcem každé ruky a podáme pravici jednomu a levici druhému, aby karty pevně na rozích drželi. Slovem "changer" sesmekneme obě nepravá oka s karet a obecenstvo s podivením uhlídá, že ten, který držel kartu piqueovou má v ruce srdcovou a druhý naopak třímá kartu piqueovou.